Novinky

Další 1 2 3

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok 2010 [Sun 27th Dec 2009, 16:45]

. Veselé Vánoce šťastný Nový rok 2010 vám přeje ALBIONjob!

Vyjíždějí jen profesionálové [Mon 7th Sep 2009, 21:31]

Na serveru www.lidovky.cz vyšel zajímavý článek o práci v zahraničí na kterém spolupracoval i ALBIONjob: Nejen zájem o práci v zahraničí ze strany českých uchazečů, ale i počet pracovních nabídek klesl. Je to důsledek přetrvávající finanční krize. PRAHA Ekonomická recese silně ovlivnila mezistátní trh práce. V České republice zájem o práci v zahraničí klesá zejména kvůli sílící koruně. Ta způsobuje, že reálné výdělky v zahraničí přestávají být lákavé. Reálné mzdy klesly kvůli posílení koruny za poslední tři roky o 30 procent a přestávají být výhodné. Často jde také o mzdy blízké minimální v dané zemi. Stejně tak země samotné se začaly bránit přílivu zahraničních pracovníků. Ilustrativní je přitom situace u nás. „V předchozích obdobích jsme se setkávali s poptávkou po nekvalifikované pracovní síle, kterou jsme již neuměli pokrýt z českých zdrojů. Zkušenosti máme především s pracovníky z Bulharska. Většinou šlo o dělníky, kteří vykonávali jednoduchou manuální činnost nebo práci, při které nebylo potřeba příliš komunikovat či se orientovat ve složitých návodech,“ popisuje Naďa Nepivodová ze společnosti Adecco, která se prací v zahraničí zabývá. „Po prvních zprávách o celosvětové krizi se poptávka po zahraničních dělnících utlumila a časem byli zahraniční dělníci postupně propuštěni. Po této první vlně následovalo propouštění českých lidí.“ Podobný vývoj probíhal ve většině evropských zemí. V současnosti Češi vyjíždějí za prací nejčastěji do Velké Británie a Irska, protože tyto země neomezují příliv pracovní síly. Následují mezi Čechy tradičně oblíbené pracovní destinace jako Španělsko, Itálie nebo Nový Zéland a Austrálie. Obvykle se jim daří získávat pozice v zemědělství, v restauracích a hotelích, dále ve zdravotnictví, pečovatelských službách a případně také ve výrobě. „Jde především o mladé lidi, kteří ovládají cizí jazyky a jejich dočasný pracovní pobyt v zahraničí není motivován jen finančně, ale zároveň se chtějí rychleji naučit jazyk a získat nové zkušenosti,“ popisuje průměrný profil uchazeče Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower. Zájem o práci v zahraničí se kvůli krizi měnil. Například poptávka po místech ve Velké Británii kvůli silné koruně nejdřív klesala, ale v závislosti na zvyšující se nezaměstnanosti u nás se opět oživuje. Společnost Adecco v minulosti vyhledávala zejména pracovníky do technických oblastí IT pro země Beneluxu. Tady zájem v době krize ustal. S trochou štěstí se ale stále můžete dostat v zahraničí k velice lukrativní pracovní pozici. Jedna z agentur právě hledá vhodného kandidáta na pozici řezníka v Norsku s platem kolem 70 tisíc. Nároky na kvalifikaci a profesionalitu jsou ale daleko větší než kdy dřív. „Hlásí se kvalitnější kandidáti s dobrou angličtinou i zkušenostmi, kteří by před krizí dobře placenou práci v České republice nalezli bez problémů,“ tvrdí Roman Dresler z agentury ALBIONjob, která se zaměřuje na zprostředkovávání pracovních míst ve Velké Británii. Dokonce ani vysoce kvalifikovaní čeští uchazeči nemají práci zdaleka jistou. Konkurují jim totiž kvalitnější uchazeči z ostatních zemí. Zejména v zemích bývalého východního bloku se totiž nezaměstnanost výrazně zvýšila a kvalifikovaní zaměstnanci hledají pracovní příležitosti v zahraničí. Se zahraničními pracovníky stále počítají firmy hlavně ve Velké Británii, přestože trh zažívá rekordní nezaměstnanost. Samotní Britové totiž nemají zájem o nekvalifikovanou práci. Přenechávají ji tedy nadále Východoevropanům, a to i přesto, že britská vláda doporučila na začátku roku studentům, kteří letos ukončí studia, poohlížet se i po nekvalifikovaných nabídkách. V Británii krize pomohla zejména zaměstnavatelům. „Za prací do Británie odjíždějí přes naši agenturu jen ti se zkušenostmi a s dobrou angličtinou,“ tvrdí Roman Dresler. Je více uchazečů než pozic a zaměstnavatelé si mohou lépe vybírat. Největší zájem je zejména o kuchaře, servírky a pokojské. Aspoň v tom poptávka koresponduje s nabídkou. O stejné pozice se totiž také nejčastěji ucházejí Češi. Finanční recese způsobila, že uspět v zahraničí mohou jen ti nejzkušenější a nejkvalifikovanější uchazeči.

Práci lze hledat v celé Evropě [Tue 2nd Jun 2009, 9:24]

Belgie, Dánsko a Norsko od 1. května otevřely své pracovní trhy. Práci tak nyní mohou Češi hledat bez omezení téměř v celé Evropě. Všude zřejmě budete muset o práci bojovat. Zejména v době, kdy se Evropa potýká s poklesem ekonomiky, je otevření pracovních trhů v Dánsku a Norsku dobrá zpráva. "Právě v severských zemích je po pracovní síle hlad. Populace tam stárne a především o kvalifikované síly je zájem,“ vysvětluje Věra Kolmerová, vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí a manažerka informačního a poradenského systému Eures. Nicméně je třeba si uvědomit, že v těchto zemích je už řada Poláků i občanů pobaltských zemí, a hledání práce tedy nebude snadné. "Rozhodně se vyplatí mít příslib práce již před odjezdem. V severských zemích jsou vysoké náklady na bydlení, a pokud nemáte práci, můžete se dostat do problémů," upozorňuje Eures poradce David Chlupáček. Situace není beznadějná V celé Evropě od loňského října klesl počet volných pracovních míst zveřejňovaných na evropském informačním portálu Eures o 450 000, na necelých 800 000. V každé evropské zemi je ale nedostatek některých profesí. Jen je třeba počítat s tím, že třeba jako číšník dnes seženete snáze práci v Norsku než třeba v Británii, kam byste třeba jeli raději. Montážní dělníky zase potřebuje Francie, Británie, Dánsko, Belgie i třeba Portugalsko. Podle Věry Kolmerové je větší šance na uplatnění v evropských zemích pro kvalifikované odborníky. Naději mají technici, projektanti a ani ve stavebnictví se situace zatím výrazně nezhoršila. Využijte zprostředkování práce přes kvalitní mezinárodní agentury působící v Česku. "Přijímají od zaměstnavatele poptávku a jasné informace, koho na uvolněnou pozici obsadit," říká Chlupáček. Hledat také můžete sami. To, jaká profese je v jednotlivých státech Evropy žádaná, zjistíte třeba přes portál Eures. Pomohou i Eures poradci na úřadech práce po celé Evropě. Nečekejte však, že vám práci seženou. "Naším cílem je zajistit dostatek informací o tom, jak a kde práci hledat, jak kontaktovat zaměstnavatele, stejně jako přiblížit lidem, co je v jiné zemi čeká, s čím mají počítat a podobně," vysvětluje David Chlupáček. Finsky, nebo dánsky? Řada inzerátů je ovšem v národních jazycích, takže například pokud neumíte dánsky, práci budete hledat hůře. Zatímco ve Švédsku spíše platí, že bez znalosti jazyka vás těžko zaměstnají, jsou podle Davida Chlupáčka země, které jsou vůči zahraničním pracovníkům otevřenější - jako třeba Dánsko, Nizozemsko, Kypr, Irsko, Británie a částečně i Španělsko a Itálie. Pokud ale půjde o velmi nedostatkovou profesi, je dokonce pravděpodobné, že vám zaměstnavatel odpustí neznalost jazyka a spokojí se prozatím s některou ze světových řečí. "Zejména v severských zemích téměř všichni mluví anglicky, i němčina je velmi rozšířená a žádaná. Nicméně počítejte s tím, že se třeba dánsky, finsky nebo norsky budete muset naučit. Zaměstnavatel vás určitě bude podporovat v dalším vzdělání," dodává Věra Kolmerová. Znalost mateřského jazyka totiž může zaměstnavatel požadovat, i kdybyste pracovali jen jako uklízeči či vykonávali nějaké pomocné nebo nekvalifikované práce. Úřadům se nevyhnete Přestože již do naprosté většiny zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru povolení k zaměstnanosti nepotřebujete, počítejte s tím, že jednání s úřady se s největší pravděpodobností nevyhnete. Některé země, jako například Británie, požadují, aby se zaměstnanci z jiných zemí registrovali, stejně jako to vyžaduje Česká republika. Pravidla zaměstnávání jsou v každé zemi jiná, takže před odjezdem se vyplatí prostudovat si dostupné informace, které najdete na již zmiňovaném Eures. Zde také zjistíte, jak je to s registračními postupy v dané zemi, zda potřebujete pracovní povolení, jaké instituce máte kontaktovat ve věci sociálního a zdravotního pojištění a daní, na co pamatovat před odjezdem a co souvisí s ukončením práce v EU/EHP, a další užitečné informace. Povolení stále vyžadují naši nejbližší sousedé - Rakousko a Německo. Obě země potvrzují, že budou využívat přechodná období pro vstup na pracovní trh až do 30. dubna 2011. Trh ani teď není Čechům zcela uzavřený, ale platí, že zaměstnavatel v Německu nebo v Rakousku si musí vyžádat a často lobbovat na pracovním úřadě za povolení k zaměstnání Čechů a že projdou náročnou administrativou. Zdroj: www.idnes.cz

GLASGOW: Východoevropské autobusáky učí místnímu jazyku [Wed 6th May 2009, 12:26]

James Lillis (55), řidič městských autobusů ve skotském Glasgow po dobu třiceti let, se naučil základy polštiny, aby mohl vysvětlovat zahraničním řidičům, která bije. Středo a východoevropští řidiči glasgowské veřejné dopravy sice často umějí anglicky, avšak často nemají tušení, co po nich cestující chce. Vysvětluje polským a českým řidičům, co znamenají věty jako "Geezan aw day tae the toon" ("Give me an all-day ticket to town, Dejte mi celodenní lístek do města"), and "Wanan'a hauf please" ("One adult and a child please""Jeden dospělý a jeden dětský"). Asi deset procent glasgowských řidičů autobusů jsou cizinci. Většinou jsou to Poláci, ale také Slováci, Češi a Maďaři. (Pozn. JČ. Asi před měsícem nostalgicky vzpomínal řidič pražské městské dopravy, autobusu v Bubenči, jak pracoval v Glasgow. Kdyby prý nebyl "tak starý" - bylo mu 55 - zůstal by tam dodnes.) Lillis dostane ve středu v Glasgow cenu od skotské ministryně školství Fiony Hyslopové za celoživotní vzdělávání. Hyslop, navzdory svému "pokročilému věku", neváhal se zapsat do kursu polštiny a bydlel také v rodině jednoho svého kolegy v Polsku. Lillis uvedl: "Když přijedou do Skotska noví zaměstnanci a slyší glasgowský přízvuk, může to být problém. Pomáháme jim překládat glasgowštinu a rozumět jí, aby mohli dělat svou práci. Je to velmi dobrá věc, pomáhat ostatním získat sebevědomí a posilovat jejich kvalifikaci, kterou užívají každý den." Podle Lillise středo a východoevropští autobusoví řidiči sice umějí standardní angličtinu, ale když přijedou do Glasgow, nerozumějí ani slovo. Neznají ani naprosto běžné místní výrazy jako "big man" nebo "nae bother" ("žádný problém"). Anglický deník Daily Telegraph v této souvislosti připomíná skotského komika Stanleyho Baxtera (82), který svého času vysílal ve skotské televizi své komediální výstupy pod názvem "Parliamo Glasgow". V jedné scénce se na místním trhu se zeleninou zeptal prodavače: "Izata marra on yer barra Clara?" (Is that a marrow on your barrow, Clara?" "Je to dýně, to, co máte na tom trakaři, Kláro?") V jiných scénkách bylo "známé" glasgowské slovo "Sanoffy" jako ve větě "Sanoffy cold day" ("It's an awfully cold day, Dneska je strašná zima") a "Geeza punna burra furra murra" (Give me a pound of butter for my mother", "Dejte mi půl kila másla pro mou matku.") www.blisty.cz

EURÓPSKA ÚNIA: Pracovať už môžte všade okrem Nemecka a Rakúska [Wed 6th May 2009, 12:19]

V 25 z 27 členských štátov Európskej únie môžu od prvého mája pracovať občania nových krajín, ktoré vstúpili do únie, vrátane Čechov a Slovákov. V prechodných obdobiach pre prístup na pracovný trh naďalej pokračuje len Nemecko s Rakúskom. Po rozšírení EÚ 1. mája 2004 dostala pôvodná európska pätnástka možnosť aplikovať 7-ročné prechodné obdobie pre otvorenie pracovného trhu občanom 8 z 10 nových krajín. Na Cyprus a Maltu sa obmedzenia nevzťahovali. Prechodné obdobie môžu trvať maximálne do roku 2011, pričom má podobu 2+3+2 roky. Len Švédsko, Veľká Británia a Írsko sa rozhodli nevyužiť možnosť prechodných období a svoje pracovné trhy otvorili ihneď po rozšírení EÚ. Ostatné krajiny v obavách z prílevu lacnej pracovnej sily z východnej a strednej Európy pristúpili k obmedzeniam. Ich prvá fáza sa skončila 1. mája 2006, keď sa k prvým trom krajinám s otvoreným trhom práce pridali ďalšie štyri - Španielsko, Portugalsko, Fínsko a Grécko. V júli 2006 tak urobilo aj Taliansko, v máji 2007 Holandsko, v novembri Luxembursko a v júli 2008 Francúzsko. Druhá fáza prechodných období vypršala minulý štvrtok. Od tohto dňa sa rozhodlo ukončiť pracovné obmedzenia aj Dánsko s Belgickom. Tretiu fázu prechodných období tak budú uplatňovať len Nemecko a Rakúsko, čo znamená, že ich pracovné trhy budú plne otvorené pre Čechov a Slovákov až od roku 2011. www.echomagazin.com

Londýn prodloužil určité restrikce pro pracovníky nových zemí EU [Wed 6th May 2009, 12:16]

Londýn - Británie se rozhodla prodloužit určitá omezení, která platí pro pracovníky z České republiky, Slovenska a dalších šesti nových členských zemí Evropské unie. Budou se muset i nadále registrovat u místních úřadů a na sociální dávky budou mít nárok až po 12 měsících, během nichž budou platit daně. Ministerstvo vnitra o tom rozhodlo tento týden v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností v Británii. "Ponecháváme v platnosti tyto restrikce, které nám umožňují počítat, kolik lidí sem přichází, a které omezují přístup Východoevropanů k sociálním dávkám," uvedl náměstek ministryně vnitra pro přistěhovalectví Phil Woolas. "Migrace funguje, jen když prospívá Britům, a my jsme odhodláni zajistit, aby tomu tak bylo. " Po rozšíření Evropské unie v roce 2004 Británie, která zažívala ekonomický boom, umožnila občanům nových členských zemí pracovat bez omezení. Museli se jen registrovat u místních úřadů a měli právo na sociální dávky až po 12 měsících placení daní. Tato opatření měla platit jen pět let, ale britská vláda rozhodla o prodloužení jejich opatření do roku 2011. Pak přestanou platit automaticky. S rostoucí nezaměstnaností se přistěhovalectví stalo ožehavým politickým problémem, přestože za prací do Británie přichází z nových unijních států stále méně lidí. Za loňské poslední čtvrtletí jich bylo 29.000, zatímco o rok před tím 53.000. Podle opozičních politiků a odborů registrace pracovníků z nových členských zemí neslouží žádnému praktickému účelu. Podle vlády poskytuje informace o rozložení zahraničních zaměstnanců a umožňuje místním radnicím lepší plánování. Ministerstvo také snížilo hranici trestu pro automatickou deportaci pachatelů násilných a sexuálních trestných činů, stejně jako lidí, kteří se dopustili zločinů spojených s drogami. Dosud byli z Británie automaticky vyhošťováni občané EU odsouzení na 24 měsíců vězení, nyní se tato hranice snížila na 12 měsíců. ml mik Zdroj: www.ctk.cz

Další 1 2 3